Pálení čarodějnic – původ a historie
Pálení čarodějnic patří k doposud k velmi živým zvykům. Filipojakubská noc z 30. dubna na 1. květen bývala jednou z magických nocí, kdy prý měly zlé síly větší moc než jindy. O půlnoci před sv. Filipem a Jakubem, kdy měly zlé síly moc škodit lidem, se daly nalézt četné poklady. Aby se hledající před silami bránil, musel mít při sobě květ z kapradí, svěcenou křídu a další předměty. Lidé věřili, že v povětří poletuje spousta čarodějnic, které se slétají na sabat. Proto se této noci říká „noc čarodějnic“.
Čarodějnice se před sabatem natíraly kouzelnými mastmi, s jejichž pomocí pak mohly na košťatech létat. Taková košťata prý bývala zhotovena z jasanového dřeva, vrbových a březových proutků. Při reji byla volena královna sabatu, která potom vládla hostině a tanci – „čarodějnickému kolu“ – to se tančilo pozpátku. Jídla vypadala sice lákavě, ale byla bez chuti a nezahnala hlad. Nesměl chybět ani kotel plný žab a hadů stejně jako nádoby s jedy. Čarodějnice se tu, jak lidé kdysi věřili, s oblibou proměňovaly ve vlky, psy a jiná zvířata a vyprávěly si, co všechno zlého se jim od posledního setkání podařilo lidem natropit.
Čarodějnice však nebyly jen zlé, těch, které znaly tajemství bylin, uměly zahánět nemoci a napravovat zlomeniny si lidé vážili. Bylinkářky – vědmy se vyznaly v tajích přírody. Věděly mnoho o působení rostlin, hub, kamenů, kovů, drahokamů, ale i barev a vůní.
Jak taková ježibaba či čarodějnice vypadá?
Svou postavou připomíná Ježibaba polétavá obyčejnou stařenku. Ze zvláštních znamení lze připomenout velký nos, výrazně čnějící zuby a rozcuchané šedé vlasy, které jí za letu vlají zpod šátku nebo zpod čepice. Rozeznat ji od lidské stařeny je nejsnazší právě ve vzduchu. Ježibaba polétavá ovšem nelétá za každého počasí a v každé denní době, nejčastěji je možno ji v povětří vidět za úplňku, za bouřlivých nocí.
Čáry máry kouzlení,
ať se ta věc promění.
Co to je, kdo to ví,
ten ať rychle odpoví.
Ježibaby
(autor neznámý)
Ježibaby kamarádky, krouží vzduchem tam a zpátky.
Šaty mají od sazí, snad se v letu nesrazí.
O ježibabě
(ŽÁČEK, J.: Velká kniha básniček a pohádek. Praha: Fragment, 2007. str. 93)
Ježibaba krade děti, už si na ně brousí chrup.
Lítá světem na koštěti, bude tady coby dup.
Vede hrozné živobytí, zvláště když se rozběsní.
Koho najde, toho chytí, koho chytí, klidně sní.
Že je trapná? Ale inu, to je její profese.
Hupni honem pod peřinu, nebo si tě odnese!
Neodnese, víme oba – ta k nám nesmí do domu,
dneska už je jiná doba, já tě nedám nikomu!
Grafomotorika, správné držení tužky s uvolněním zápěstím, koordinace ruky a oka, orientace v ploše, řešení labyrintu, rozhodování
1. Pracovní listy z časopisu Pastelka
2. Pracovní listy z časopisu Pastelka
Ježibaba čaruje dárky pro děti
Pomůcky – šátek, hračky, předměty denní potřeby.
Děti sedí v kruhu, učitelka dá doprostřed různé hračky, předměty a zvolí „ježibabu“. Všichni společně čarují (doprovodný pohyb rukou):
„Ježibaba čaruje, dárečky nám maluje.“
Ježibaba vybere jeden z předmětů, pojmenuje ho a dá na určené místo.
Cílem hry je správné pojmenovávání předmětů, jejich barev, umístění.
Jeníček a Mařenka
Pomůcky – maňásek chlapce a dívky, předchází vyprávění pohádky Perníková chaloupka.
Děti se rozdělí na chlapce (představují Jeníčka) a děvčata (Mařenky). Pohybují se volně v prostoru. Zvedneme-li maňáska Mařenky, pohybují se po místnosti pouze děvčata, v případě, že ukážeme maňáska představujícího Jeníčka, je řada na chlapcích. Jestliže zvedneme oba maňásky současně, pohybují se ve dvojicích Jeníček a Mařenka.
Procvičení chůze – v nerovném terénu, přes překážky, vpřed, vzad, stranou, se změnou tempa i délky kroku.
Čáry máry
Učitelka nebo určené dítě zaklíná děti, které se volně pohybují v prostoru do různých poloh (např. stoj na jedné noze, na špičkách, současně na jedné ruce a jedné noze).
Na čarodějnici – pohybová hra
Zvolíme čarodějnici, koho se čarodějnice dotkne, ten zkamení. Může být vysvobozen, pohladí-li ho kamarád – volný hráč – po hlavě se slovy „Vysvobozuji tě!“ (obměny – nakreslí mu kroužek na záda, podleze mezi jeho rozkročenýma nohama apod.)
Chaloupka na kuří noze
Cvik – stoj na jedné noze, paže skrčit a vytvořit nad hlavou stříšku. Chaloupka se otáčí na místě vpravo a vlevo (točení trupem pomocí poskoků po jedné noze). Možno použít do honičky – koho se čarodějnice dotkne, toho zakleje do chaloupky na kuří nožce.
Come here! – pojď sem!
Hra na „slepou bábu“, děti na ni volají „Come here!“ (seznamování s anglickým jazykem).
O bábě
(MARCINKO, L.: Strašidla a pohádkové bytosti Praha: Portál, 2005. str. 13)
Pomůcky – šátek, koště.
Pometlem si zametá, všude kolem práší,
hlava šátkem zakrytá, malé děti straší.
My ji známe, kroužek uděláme, zkusíme to,
bábu zavoláme: „Bábo, kde jsi? Bábo, ukaž se!“
Počkej, až tě sebere, už si zuby brousí.
Kohopak si vybere? „Tebe, matlafousi!“
Travička zelená – písnička
Travička zelená, to je moje potěšení.
Travička zelená, to je moje peřina.
Když si smyslím na ní lehnu.
Když si smyslím na ní sednu.
Travička zelená, to je moje peřina.
Travička zelená, to je moje potěšení.
Travička zelená, to je moje peřina.
Jen se zjara začne pučit.
Nechci já se doma mučit.
Travička zelená, to je moje peřina.
Travička zelená, to je moje potěšení.
Travička zelená, to je moje peřina.
Když si smyslím na ní lehnu.
Když si smyslím na ní sednu.
Travička zelená, to je moje peřina.
Travička zelená, to je moje potěšení.
Travička zelená, to je moje peřina.
Jen se zjara začne pučit.
Nechci já se doma mučit.
Travička zelená, to je moje peřina.
Prší prší
Prší, prší,
jen se leje,
kam koníčky pojedeme,
pojedeme na luka
až kukačka zakuká,
pojedeme na luka
až kukačka zakuká.
Kukačka už zakukala,
má panenka zaplakala,
kukačko už nekukej,
má panenko neplakej.
Kukačko už nekukej,
má panenko neplakej
Sluníčko,Sluníčko
Sluníčko, sluníčko, popojdi maličko,
sedíš tu u cesty,
stane se ne štěstí, něco tě zajede.
Elce pelce strejček Nimra koupil šimla v Kadani,
ani nevíš, jak to šimrá, když mi lezeš po dlani.
Podívej se zvedá krovky, asi někam poletí,
do nebe či do Stromovky,
hádej, hádej, hádej potřetí.
Nevím, nevím, nemám zdání,
počkej s nataženou dlaní.
Snad se vrátí za chviličku,i ty malý popleto,
letí hledat osmou tečku.
Nevrátí se, nevrátí se,
nevrátí se, mi nevrátí se,
nevrátí se
tak je to !